Rozhovor Xantypa 2010


HOUSLISTKA JANA VONÁŠKOVÁ-NOVÁKOVÁ

Jana Vonášková-Nováková: Xantypa 2010„Jsem ráda, že se můj život už netočí jen kolem houslí. Teď, když mám rodinu, prožívám hudbu úplně jinak. A za to jsem Bohu vděčná,“ říká Jana Vonášková-Nováková, houslová virtuózka s úsměvem tak milým a upřímným, že kdyby se v usmívání soutěžilo, byla by největší favoritkou. Na pódiu doslova září, její hra se vyznačuje lahodným tónem a neuvěřitelnou radostí. I při našem rozhovoru se stále usmívá a i její jeden a půlletý Matoušek má dobrou náladu a žvatlá si. Když jste čekala Matouška a přitom třeba intenzivně cvičila nebo koncertovala, říkal tomu něco? Projevoval se už nějak? Při hře na housle byl vždycky mimořádně klidný. Nejvíc byl aktivní, když jsem chodila na cvičení pro těhotné. A pak hlavně v Jeseníkách, kde jsme s manželem chodili po horách. Když jsme se večer vrátili z túry, chtěla jsem odpočívat, ale Matoušek toužil stále chodit. To jsem byla v šestém měsíci.

A teď? Jak na mateřské cvičíte na housle?
Když byl ještě miminko, hrála jsem a přes stojánek s notami se jedním okem dívala, co dělá. Občas se stalo, že uprostřed mého cvičení usnul, a nezbylo než housle pokorně sklidit anebo cvičit s hotelovým dusítkem. Teď, když už běhá, musím mu věnovat neustálou pozornost, tak cvičím, když ho manžel hlídá.

Rozhodla jste se založení rodiny příliš neodkládat, asi to tedy znamená, že je pro Vás důležitá. Ve Smetanovu triu hrajete po boku Jitky Čechové, vynikající sólové klavíristky

i komorní interpretky, která má dva chlapečky. Dodala Vám odvahu?
Odvahu, to ani ne, my jsme s manželem prostě věděli, že teď je ta vhodná chvíle. S nikým jsme se neradili (smích). Ale je pravda, že teď si možná s Jitkou více rozumíme, jsme na stejné lodi.

Jak nyní se třemi malými dětmi Smetanovo trio funguje?
Ti Jitčini už zas tak malí nejsou (asi tři a sedm let – pozn. autorky), ale máte pravdu, Jitka mi předvedla, že i kojence lze brát na koncerty. Matoušek byl se mnou jako šestiměsíční i na zahraničním turné. Teď je samozřejmě situace jiná, zůstává doma a hlídá ho manžel či chůva Lucie, nebo je u našich rodičů.

Takže jste se po několikaměsíční přestávce na koncertní pódia naplno vrátila?
Ano, už od loňského jara jsem zase v triu. A rozbíhá se opět i moje spolupráce s bratrem Petrem Novákem, klavíristou, s nímž hraju už léta v duu.

Smetanovo trio, které letos slaví deset let své novodobé existence, je jedním ze špičkových komorních uskupení u nás. Vozí ze zahraničí jedno ocenění za druhým za nahrávky českého i světového repertoáru, má veleúspěšné koncerty doma i ve světě. Bylo vám teprve třiadvacet, když jste byla jeho šéfem, cellistou Janem Páleníčkem vyzvána, abyste se připojila…
Už je to sedm let. Já jsem dlouho nemohla uvěřit, že je to míněno vážně, jako trvalá nabídka. Ještě jsem studovala v Londýně, nedovedla jsem si představit, jak to skloubit. Nakonec se ukázalo, že to jde, vždy jsem přilétla na nějaké koncerty a zase odlétla. A teď jsem samozřejmě maximálně šťastná a vděčná, protože je to krásná práce, které si vážím.

Kromě toho ale vystupujete i v duu s bratrem Petrem Novákem, klavíristou, nebo s manželem Václavem Vonáškem, fagotistou, který je také členem České filharmonie. V čem se liší hraní v duu od hraní v triu?
S bratrem spolu hrajeme už dvacet pět let, takže si rozumíme úplně beze slov, jen pohledem. Teď je to po praktické stránce trochu komplikovanější, protože žijeme každý v jiném městě, já v Praze a on v Plzni, odkud oba pocházíme. Ale pořád lepší než v Londýně a v Plzni, jako tomu bývalo dřív. Přála bych si, abychom měli stále dost příležitostí a mohli dál spolupracovat, protože nás to moc baví a naplňuje. A koncertovat s Vaškem (manželem), to je úplný sen. Tu možnost jsme měli hlavně po svatbě, hodně jsme cestovali a bylo to krásné. Hrát ve dvou, to znamená souznít, vnímat a inspirovat jeden druhého. S triem je to trochu jiné, komplikovanější, ale i poučnější. Víc se posloucháme a víc se učíme od sebe navzájem.

A jak je to u vás se sólovým hraním?
V Londýně jsem vystupovala často jako sólistka a během studií jsem hlavně poslední tři roky hodně hrála po celé Británii, a tak si vlastně na studia i vydělala. Díky agentuře Young Concert Artists Trust, jejíž soutěž jsem vyhrála a která koncerty zajišťovala. Byla to pro mě velká škola a zkušenost. Samozřejmě bych moc ráda v sólovém hraní pokračovala, což se už i začalo dařit – měla jsem nedávno krásnou příležitost zahrát si v Rudolfinu s Pražským komorním orchestrem Mozartův Koncert G dur.

Xantypa, 05/2010, Martina Fialková 

 

Hudební přehrávač
Poslechněte si ukázky
našich interpretů >>

předchozí play/pause stop následující

Poslechněte si:
Skladba: A. Dvořák - Concerto in B minor for cello and orchestra
Interpret: Jan Páleníček - cello, MFO - cond. St. Vavřínek

 

člen Association Européenne des Agents Artistiques (AEAA)
AEAA Website: www.aeaa.info


CZ EN

Webové stránky: NETservis s.r.o.

Připojte se TRIART management YouTube channel TRIART management on MySpace TRIART management on Facebook post TRIART management to Twitter TRIART management flickr photo stream